Cílem výletu mohou být tři nové jihomoravské přístřešky
Pečení cukroví počká! Jděte radši na výlet. Nebo pokud už nějaké máte, vezměte ho s sebou. Uvidíte,
Den za obnovu lesa se poprvé konal v roce 2019 s obrovským úspěchem. Veřejnost vítala možnost pomoci naší krajině poznamenané kůrovcovou kalamitou a společně s našimi lesníky zasázela stovky tisíc sazenic. Pět let poté je již kalamita za námi, na většině holin roste nový les a vrátili jsme se k bežnému lesnímu hospodaření.
V letošním roce proto na úspěšnou akci navážeme novým názvem i programem orientovaným na péči o les a jeho výchovu i podporu biodiverzity. Pracovní i poznávací program se bude na každé ze čtyř lokalit mírně lišit, všude ale bude o zábavu postaráno. Zblízka prozkoumáte pestrý život „pod povrchem" lesa, pomůžete s ochranou stromků a dozvíte se víc o zadržování vody v krajině.
Samozřejmě také ochutnáte zvěřinové výrobky z vlastní zpracovny Lesů ČR nebo si opečete špekáček na ohni. Na děti čekají tvořivé dílničky a plnění úkolů na stanovištích pod taktovkou lesních pedagogů i zajímavé odměny. Někde se pocvičíte ve střelbě nebo chytání ryb, jinde vyvěsíte budku nebo vyzkoušíte obsluhu harvestoru; můžete se seznámit s loveckými psy nebo koňmi využívanými při práci v lese. Také se dozvíte zajímavosti o oborních chovech vysoké zvěře, tipy od Klubu českých turistů a všechno, co jste ještě nevěděli o klíšťatech. To vše a mnoho dalšího vás čeká první říjnovou sobotu.
Přesnou polohu místa, kde se uskuteční Den lesů nové generace, zjistíte po rozkliknutí bodu na mapě.
Pečení cukroví počká! Jděte radši na výlet. Nebo pokud už nějaké máte, vezměte ho s sebou. Uvidíte,
Písařův rybník v přírodním parku Český les obnovily za bezmála milion korun Lesy České republiky. Po
Záhadnou smrt damníkovského lichtenštejnského revírníka Ignaze Waltera v roce 1863 připomíná pomník,
Věkově a druhově bohaté, o několika výškových patrech. Mnohem lépe zadrží vodu, vytvoří stín, pročistí vzduch, ochladí okolní krajinu.
Každý nový les nejprve pečlivě vyprojektujeme podle konkrétní lokality – nadmořské výšky, svažitosti, půdního složení, polohy místa, převažujícím větrům.
Každý les, který obnovujeme, se většinou skládá z nejméně tří druhů dominantních dřevin zastoupených přibližně po dvaceti procentech a dále mixu různých dřevin a přirozené obnovy.
Máme z čeho vybírat, nemusíme sahat po exotických dřevinách importovaných z jiných podnebných pásem. Nový les vysadíme z více než pěti desítek původních domácích dřevin.
Plochy sázíme tak, aby dřeviny byly vzájemně promíchané podle konkrétních půdních, vlhkostních a světelných podmínek.
Jelikož každý druh má jinou dynamiku růstu, vzniknou pestré porosty o více patrech.
V prosvětlených místech se postupně přirozenými nálety obnoví keřové a bylinné spodní patro z bezu, maliníku, ostružiníku, jeřábu či hlohu. To poskytne úkryt a potravu drobným živočichům, hmyzu a broukům, zajistí tolik potřebné mikroklima pro kořeny vyšších stromů, pomůže zpomalit vysychání lesní půdy a zadržet dešťovou vodu co nejdéle v lesním porostu.
Nový les bude lépe fungovat jako účinná zábrana proti půdní a větrné erozi a nadměrnému vypařování vody. Uchová chlad a vlhko i při vysokých letních teplotách a bude příznivě působit na své okolí. Lesy jsou nejlepší klimatizací. Uvnitř lesa je v létě o několik stupňů chladněji než ve volné krajině. Ve středních nadmořských výškách, pahorkatinách, dáváme už dnes přednost javorům, jedlím, bukům, jilmům a lípám. V podhorských a horských polohách, tedy s přibývající nadmořskou výškou, postupně zvyšujeme podíl buku a jedle, ale své místo zde mají i smrky, které do těchto poloh ve střední Evropě tradičně patří a jsou tady po staletí doma.
Takzvané cílové dřeviny – duby, buky, lípy – odolají díky dostatku vody i druhové a věkové pestrosti mnohem lépe škůdcům, přemnoženým v důsledku zvyšujících se teplot, ale i vichřicím a dalším extrémním povětrnostním vlivům, kterých bude v důsledku klimatických změn v dalších desetiletích podle meteorologů přibývat.
Sázíme les plný života, bohatý na množství bylinných druhů, a zejména drobných živočichů, jejichž počty podle vědců v české krajině v posledních desetiletích dramaticky klesají.
Jen takové lesy pro budoucnost přečkají příští generace i staletí a zajistí správné a vyvážené fungování všech funkcí lesa, bez nichž se naše krajina, ale ani my neobejdeme.
V lese je o 3 °C méně než v okolní krajině
Vysoký dub či borovice snižují prašnost o 50 %
1 listnatý strom vyprodukuje 1 000 l kyslíku za den
1 ha lesa přemění na kyslík 15 tun CO2 za rok
Údaje Národního zemědělského muzea
Tvořte krajinu s námi a zasaďte se o lesy pro další generace
Stáhněte si mobilní aplikaci Klub nového lesa a staňte se tak jeho členem. V aplikaci najdete pozvánky na podnikové akce, události a brigády pro všechny. Pro členy klubu navíc řada bonusů a klubových výhod od podniku i jeho hlavních partnerů. Dozvíte se na jednom místě vše, co vás o dění v českých lesích zajímá.
Jedná se o listnatý, opadavý strom. Běžně dorůstá do výšky 30 m a více. Kmen je v dobrých podmínkách vzpřímený, větve směřují vzhůru. Kůra je hladká, světle šedá. Kolem zarostlých suků se z horní strany tvoří tzv. čínské vousy. Dřevo buku lesního je bez jádra, světlé, tvrdé. Na podélném řezu jsou viditelné lesklé, hnědé čárečky (zrcátka), typické pro buk. Dřevní póry jsou rozptýlené, nejsou na příčném řezu pouhým okem viditelné. Při zapaření nebo poškození houbami může být dřevo buku oranžové až načervenalé, příp. vytvářet tzv. nepravé jádro nebo mramorování. Pupeny a listy jsou střídavé, listy má jednoduché, s celistvým okrajem. Plody jsou ostnaté, chlupaté nažky na stopkách, zpočátku zelené, po dozrání jsou hnědé. Každý z plodů obsahuje 2 až 3 žlutohnědé bukvice, které v září až říjnu vypadávají.
V západní a střední Evropě je buk rozšířená domácí lesní dřevina. Roste především ve středních polohách. Je to převážně stinná dřevina, náročnější na vlhkost, hloubku půdy i obsah živin. Buk je poměrně citlivý na sucho, mráz a exhalace.
Pro překonání klíčního klidu je nutné osivo pravidelně dovlhčovat na 30 % vlhkost a uložit v teplotě + 3 až 5 °C po dobu 3 měsíců, dokud nevyklíčí, jinak osivo po vysetí 1 rok přeleží.
Javor je velký, dlouhověký, listnatý, opadavý strom. Listy jsou vstřícné, jednoduché, dlanitě laločnaté se zoubkatým okrajem na dlouhém řapíku. Dosahuje výšky 30–40 m, má košatou korunu a silné větve. Kůra je v mladém věku hladká, později tvoří borku, která se odlupuje v nepravidelných, velkých šupinách, čímž připomíná kůru platanu (z toho vědecký název pseudoplatanus). Dřevo je tvrdé, světlé (nejsvětlejší ze všech javorů), bez jádra. Letokruhy jsou nevýrazné. Na podélném řezu je vidět malé lesklé čárečky zrcadélka. Nábytkáři vyhledávají dřevo s vlnitým růstem (fládrované) nebo očkovité dřevo. Plod: křídlatá dvounažka v převislých hroznovitých latách. Křidélka se spojují v ostrém úhlu (na rozdíl od javoru mléč nebo javoru babyka).
Roste v západní a střední Evropě a na Kavkazu, především v lesích ve středních a vyšších polohách. Pochází z horských lesů, proto je také nazýván javor horský. Často je také součástí komunální zeleně. Javor klen je polostinná dřevina, vyžaduje dostatek vláhy a živin. Roste i na kamenitých svazích a suťovištích. Dobře snáší mráz. Je citlivý na exhalace.
Pro překonání klíčního klidu je nutné osivo pravidelně dovlhčovat při uložení v teplotě + 3 °C po dobu 85 až 100 dní, jinak osivo po vysetí 1 rok přeleží.
Bříza bělokorá je listnatý, opadavý strom. Dorůstá do výšky 30 m. Koruna je vejčitá, řídká, koncové větvičky převislé. Svým habitem se podobá smuteční vrbě. Pupeny a listy rostou střídavě, listy jsou jednoduché, kosočtverečné až trojúhelníkovité, s pilovitým okrajem na poměrně dlouhých řapících. Kůra je hnědá až našedlá s bílou borkou, která se odlupuje v papírových prstencích. Obsahuje látky, které umožňují hoření v mokrém stavu. Ve spodní části kmene se vytváří tvrdá, hrubá, rozpukaná, černá borka. Dřevo: je měkké, bílé, s nádechem do červena, bez jádra. Letokruhy nejsou výrazné. Některé formy břízy mají zajímavou kresbu dřeva, zejména očkovitá a plamencová.
Bříza je rozšířena jako domácí dřevina téměř v celé Evropě a severní části Asie, jedná se o světlomilnou nenáročnou dřevinu. Snáší mráz, horko i městské prostředí, je proto průkopnickou dřevinou. Je to poměrně rychle rostoucí strom, středního vzrůstu, dožívá se středního věku.
Při výsevu se osivo nezasypává pro zabezpečení přístupu světla, které zajišťuje překonání klíčního klidu.
Borovice je jehličnatý strom. V dobrých podmínkách může dorůst výšky až 40 metrů, na extrémních stanovištích naopak vytváří nízké jedince s pokrouceným kmenem a větvemi. Rozeznává se mnoho různých ekotypů a klimatypů co do velikosti, tvaru koruny a zavětvení. Kůra dolní části kmene tvoří šedohnědou, deskovitě rozpukanou borku, v horní části a u větví má barvu rezavou a odlupuje se v papírovitých šupinách, konce větví jsou pokryty kůrou zelenou. Jehlice jsou dlouhé 4 až 8 cm, vyrůstají ve svazečcích po dvou z krátkých brachyblastů. Na větvičce vytrvávají dva až tři roky. Květy jsou jednopohlavné. Samičí květy jsou kulaté, červeně vzpřímené na bázi letorostů. Samčí květy jsou sírově žluté na bázi letorostů. Borovice kvete v květnu až červnu. Plodem je šiška, která je v prvním roce po kvetení zelená, v druhém roce je šedohnědá, matná. Dřevo má viditelné letokruhy, barva dřeva je žlutá s oranžovým nádechem.
Vyskytuje se na rozsáhlém areálu v Evropě a severní Asii, v ČR je původním druhem. Často je pěstována v lesích. Jde o výrazně světlomilný strom, který velmi těžko toleruje zastínění. Z hlediska půdních nároků i klimatických podmínek se přizpůsobí velmi široké škále podmínek. Dobře snáší mrazy, ale i sucho a chudou půdu extrémnějších stanovišť. Patří mezi pionýrské dřeviny.
Pro lepší vzcházivost je dobré semena namočit na 6 hodin do studené vody.
Přiblížit veřejnosti práci lesníků a představit les, který už teď sázíme a v příštích letech budeme sázet, les pro 22. století.
Druhově pestrý les zajišťuje originální mikroklima - zachová chlad a vlhko i při vysokých letních teplotách a bude příznivě působit na své okolí. Plochy sázíme tak, aby byly dřeviny vzájemně promíchané podle konkrétních půdních, vlhkostních a světelných podmínek. Jelikož má každý druh jinou dynamiku růstu, v budoucnu vzniknou pestré porosty o více patrech. V prosvětlených místech se postupně přirozenými nálety obnoví keřové a bylinné spodní patro z bezu, maliníku, ostružiníku, jeřábu či hlohu. To poskytne úkryt a potravu drobným živočichům a hmyzu, zajistí tolik potřebné mikroklima pro kořeny vyšších stromů, pomůže zpomalit vysychání lesní půdy a zadržet dešťovou vodu co nejdéle v lesním porostu.
Sází se směs dřevin, především listnaté stromy. Ve středních nadmořských výškách a pahorkatinách dáváme už dnes přednost javorům, jedlím, bukům, jilmům a lípám. v podhorských a horských polohách postupně zvyšujeme podíl buku a jedle, ale své místo zde mají i smrky, které do těchto poloh ve střední Evropě tradičně patří a jsou tam po staletí doma.
Velmi stojíme o zapojení veřejnosti do obnovy lesa, a to celoročně a dlouhodobě. V prvním ročníku Dne za obnovu lesa jsme zaznamenali nečekaný zájem veřejnosti, na 14 místech se sešlo přes 31 tisíc lidí. Proto jsme se rozhodli akci opakovat i v následujících letech.
Program je zaměřený na obnovu lesů. Návštěvníci se seznámí se zásadami ochrany lesa, vysadí sazenice nebo si vyzkouší jiné lesnické práce, uvidí techniku v akci. Představíme jim také naše programy zaměřené na zadržování vody v krajině, obnovu větrolamů, dozví se o lesnických parcích. Doplňkový program se bude týkat bezpečnosti v lese, turistického značení a představení mobilní aplikace Klíšťapka. Dále jsou připraveny zábané aktivity a soutěže o lese a přírodě pro děti a samozřejmě bude zajištěno i občerstvení a ochutnávky zvěřiny, protože se jedná o celodenní akci.
Kromě Dne za obnovu lesa pořádáme i mnoha menších brigád pro veřejnost, které jsou zaměřeny mj. na sběr osiva, přípravu pasek na sázení, úklid klestu apod. Podrobnosti najdete na webu a v aplikaci Klubu nového lesa.
Práce v lese je v případě dětí do 15 let možná jen se souhlasem jejich zákonných zástupců. Vzhledem k tomu, že zájem projevují organizace, jako skauti, turisté nebo dobrovolní hasiči, které mají s aktivitami dětí velké zkušenosti, určitě s tímto požadavkem budou předem počítat.
Podzim je ideální pro zalesňování, ale samozřejmě vždy záleží na počasí, i na podzim může být sucho. Listnáče budeme sázet přímo do oplocenek nebo je poté oplotíme, případně provedeme podzimní nátěr proti okusu. O plochy osázené v rámci Dne se budeme starat stejně jako o ostatní lesy, na nichž hospodaříme.
Místa jsme vybírali podle několika kritérií. Brali jsme v úvahu dostupnost míst i pro motorizované zájemce, dostatek prostoru pro pořádání programu, ale i dosažitelnost míst, na nichž budou zájemci vysazovat nový les.
Ne, sazenice i nářadí poskytují na všech lokalitách zdarma Lesy ČR.
Pobyt domácích mazlíčků v lese je upraven legislativou (lesní zákon), na tom se v rámci Dne nic nemění. Vzhledem ke koncentraci a počtu lidí by však bylo lepší nechat pejsky doma.
Akci organizujeme ve vlastní režii, nenajali jsme si žádnou agenturu, proto děkujeme všem zaměstnancům, kteří Den připravují. Každoročně se na organizaci Dne o víkendu podílí kolem 900 našich kolegyň a kolegů.
Pozvané osobnosti nás podpoří bez nároku na honorář, stejně jako naši partneři.
Jedná se výhradně o akci Lesů ČR.