Sázíme lesy nové generace

Den za obnovu lesa
Den, který nás spojí

19. října 2019
Přijďte nás podpořit

Sázíme lesy pro budoucnost

Čelíme jedné z největších kalamit v dějinách lesnictví. Hlavním viníkem je probíhající klimatická změna a s ní související sucho. Historická výzva, kterou nelze než přijmout…

Nesporná je naše povinnost vytvořit na zbytcích starého lesa les nový. Čím dříve se do toho pustíme, tím to půjde snáz a levněji. Rozsah ploch, které musíme osázet, je tak obrovský, že tvoříme novou krajinu. Takovou, která znovu přetrvá generace.

Kalamitu je možné vnímat i jako příležitost. Příležitost pro nový les, odolnější vůči škůdcům, měnícímu se klimatu i stále větším výkyvům… V tomto případě to není jen možné, ale naprosto nezbytné. Jiná alternativa než nový les totiž není.

Na jaké lesy se můžeme těšit?

Věkově a druhově bohaté, o několika výškových patrech. Mnohem lépe zadrží vodu, vytvoří stín, pročistí vzduch, ochladí okolní krajinu.

Každý nový les nejprve pečlivě vyprojektujeme podle konkrétní lokality – nadmořské výšky, svažitosti, půdního složení, polohy místa, převažujícím větrům.

Každý les, který obnovujeme, se většinou skládá z nejméně tří druhů dominantních dřevin zastoupených přibližně po dvaceti procentech a dále mixu různých dřevin a přirozené obnovy.

Máme z čeho vybírat, nemusíme sahat po exotických dřevinách importovaných z jiných podnebných pásem. Nový les vysadíme z více než pěti desítek původních domácích dřevin.

Plochy sázíme tak, aby dřeviny byly vzájemně promíchané podle konkrétních půdních, vlhkostních a světelných podmínek.

Jelikož každý druh má jinou dynamiku růstu, vzniknou pestré porosty o více patrech.

V prosvětlených místech se postupně přirozenými nálety obnoví keřové a bylinné spodní patro z bezu, maliníku, ostružiníku, jeřábu či hlohu. To poskytne úkryt a potravu drobným živočichům, hmyzu a broukům, zajistí tolik potřebné mikroklima pro kořeny vyšších stromů, pomůže zpomalit vysychání lesní půdy a zadržet dešťovou vodu co nejdéle v lesním porostu.

Nový les bude lépe fungovat jako účinná zábrana proti půdní a větrné erozi a nadměrnému vypařování vody. Uchová chlad a vlhko i při vysokých letních teplotách a bude příznivě působit na své okolí. Lesy jsou nejlepší klimatizací. Uvnitř lesa je v létě o několik stupňů chladněji než ve volné krajině. Ve středních nadmořských výškách, pahorkatinách, dáváme už dnes přednost javorům, jedlím, bukům, jilmům a lípám. V podhorských a horských polohách, tedy s přibývající nadmořskou výškou, postupně zvyšujeme podíl buku a jedle, ale své místo zde mají i smrky, které do těchto poloh ve střední Evropě tradičně patří a jsou tady po staletí doma.

Takzvané cílové dřeviny – duby, buky, lípy – odolají díky dostatku vody i druhové a věkové pestrosti mnohem lépe škůdcům, přemnoženým v důsledku zvyšujících se teplot, ale 
i vichřicím a dalším extrémním povětrnostním vlivům, kterých bude v důsledku klimatických změn v dalších desetiletích podle meteorologů přibývat.

Sázíme les plný života, bohatý na množství bylinných druhů, a zejména drobných živočichů, jejichž počty podle vědců v české krajině v posledních desetiletích dramaticky klesají.

Jen takové lesy pro budoucnost přečkají příští generace i staletí a zajistí správné a vyvážené fungování všech funkcí lesa, bez nichž se naše krajina, ale ani my neobejdeme.

Více informací

Den za obnovu lesa

Unikátní celorepubliková akce v historickou chvíli. Pomozte nám sázet nový les 19. října, již za:

Unikátní celorepubliková akce v historickou chvíli. Pomozte nám sázet nový les 19. října 2019.

0 dnů

Kde se k nám můžete připojit, zjistíte na interaktivní mapě. Po rozkliknutí najdete podrobné informace o konání jednotlivých akcí na 14 místech po celé republice.
Skupinám nad 10 zájemců doporučujeme předem kontaktovat koordinátora uvedeného na konkrétní lokalitě.

Miroslav Toman

Nebudeme upřednostňovat žádnou funkci lesa: ani hospodářskou, ani ekologickou, ani rekreační. Všechny musí fungovat v souladu.

Ing. Miroslav Toman, CSc., ministr zemědělství

Josef Vojáček

Je třeba se připravit na to, že lesy, které dnes sázíme, budou za třicet, padesát let hodně jiné než ty, na jaké jsme byli zvyklí v minulosti, a které dnes napříč republikou hynou. Tím, že v takové dosud nevídané míře sázíme nový les, tvoříme úplně novou krajinu. Sázíme lesy, které porostou do 22. století.

Ing. Josef Vojáček, generální ředitel Lesů ČR

Co je také les?

Klimatizace

V lese je o 3 °C méně než v okolní krajině

Čistička vzduchu

Vysoký dub či borovice snižují prašnost o 50 %

Kyslíková bomba

1 listnatý strom vyprodukuje 1 000 l kyslíku za den

Laboratoř

1 ha lesa přemění na kyslík 15 tun CO2 za rok

Údaje Národního zemědělského muzea

Dotazy ke Dni

Jak si vypěstovat vlastní strom?

Vypěstování semenáčků:
  1. Proveďte předosevní přípravu osiva dle popisu u jednotlivých dřevin.
  2. Smíchejte pěstební substrát s ostrým pískem 1:1.
  3. Připravte si misku a na dno nasypte drenážní vrstvu z perlitu, keramzitu nebo drobných kamínků.
  4. Rozprostřete pěstební substrát s pískem, urovnejte a důkladně navlhčete – nejlépe postřikovačem.
  5. Rozmístěte připravená semínka na povrch substrátu a zasypte slabou vrstvou jemného písku (břízu vysejte na povrch substrátu), znovu důkladně navlhčete.
  6. Misku umístěte na světlé místo (ne přímo na slunce) do tepla a udržujte povrch substrátu vlhký.
  7. Po vyklíčení ve fázi pravých lístků semenáčky přepikýrujte do samostatných květináčů.

Buk lesní (Fagus sylvatica)

Buk lesníJedná se o listnatý, opadavý strom. Běžně dorůstá do výšky 30 m a více. Kmen je v dobrých podmínkách vzpřímený, větve směřují vzhůru. Kůra je hladká, světle šedá. Kolem zarostlých suků se z horní strany tvoří tzv. čínské vousy. Dřevo buku lesního je bez jádra, světlé, tvrdé. Na podélném řezu jsou viditelné lesklé, hnědé čárečky (zrcátka), typické pro buk. Dřevní póry jsou rozptýlené, nejsou na příčném řezu pouhým okem viditelné. Při zapaření nebo poškození houbami může být dřevo buku oranžové až načervenalé, příp. vytvářet tzv. nepravé jádro nebo mramorování. Pupeny a listy jsou střídavé, listy má jednoduché, s celistvým okrajem. Plody jsou ostnaté, chlupaté nažky na stopkách, zpočátku zelené, po dozrání jsou hnědé. Každý z plodů obsahuje 2 až 3 žlutohnědé bukvice, které v září až říjnu vypadávají.

V západní a střední Evropě je buk rozšířená domácí lesní dřevina. Roste především ve středních polohách. Je to převážně stinná dřevina, náročnější na vlhkost, hloubku půdy i obsah živin. Buk je poměrně citlivý na sucho, mráz a exhalace.

Pro překonání klíčního klidu je nutné osivo pravidelně dovlhčovat na 30 % vlhkost a uložit v teplotě + 3 až 5 °C po dobu 3 měsíců, dokud nevyklíčí, jinak osivo po vysetí 1 rok přeleží.

Javor klen (Acer pseudoplatanus)

Javor klenJavor je velký, dlouhověký, listnatý, opadavý strom. Listy jsou vstřícné, jednoduché, dlanitě laločnaté se zoubkatým okrajem na dlouhém řapíku. Dosahuje výšky 30–40 m, má košatou korunu a silné větve. Kůra je v mladém věku hladká, později tvoří borku, která se odlupuje v nepravidelných, velkých šupinách, čímž připomíná kůru platanu (z toho vědecký název pseudoplatanus). Dřevo je tvrdé, světlé (nejsvětlejší ze všech javorů), bez jádra. Letokruhy jsou nevýrazné. Na podélném řezu je vidět malé lesklé čárečky zrcadélka. Nábytkáři vyhledávají dřevo s vlnitým růstem (fládrované) nebo očkovité dřevo. Plod: křídlatá dvounažka v převislých hroznovitých latách. Křidélka se spojují v ostrém úhlu (na rozdíl od javoru mléč nebo javoru babyka).

Roste v západní a střední Evropě a na Kavkazu, především v lesích ve středních a vyšších polohách. Pochází z horských lesů, proto je také nazýván javor horský. Často je také součástí komunální zeleně. Javor klen je polostinná dřevina, vyžaduje dostatek vláhy a živin. Roste i na kamenitých svazích a suťovištích. Dobře snáší mráz. Je citlivý na exhalace.

Pro překonání klíčního klidu je nutné osivo pravidelně dovlhčovat při uložení v teplotě + 3 °C po dobu 85 až 100 dní, jinak osivo po vysetí 1 rok přeleží.

Bříza bělokorá (Betula pendula)

Bříza bělokoráBříza bělokorá je listnatý, opadavý strom. Dorůstá do výšky 30 m. Koruna je vejčitá, řídká, koncové větvičky převislé. Svým habitem se podobá smuteční vrbě. Pupeny a listy rostou střídavě, listy jsou jednoduché, kosočtverečné až trojúhelníkovité, s pilovitým okrajem na poměrně dlouhých řapících. Kůra je hnědá až našedlá s bílou borkou, která se odlupuje v papírových prstencích. Obsahuje látky, které umožňují hoření v mokrém stavu. Ve spodní části kmene se vytváří tvrdá, hrubá, rozpukaná, černá borka. Dřevo: je měkké, bílé, s nádechem do červena, bez jádra. Letokruhy nejsou výrazné. Některé formy břízy mají zajímavou kresbu dřeva, zejména očkovitá a plamencová.

Bříza je rozšířena jako domácí dřevina téměř v celé Evropě a severní části Asie, jedná se 
o světlomilnou nenáročnou dřevinu. Snáší mráz, horko i městské prostředí, je proto průkopnickou dřevinou. Je to poměrně rychle rostoucí strom, středního vzrůstu, dožívá se středního věku.

Při výsevu se osivo nezasypává pro zabezpečení přístupu světla, které zajišťuje překonání klíčního klidu.

Borovice lesní (Pinus sylvestris)

Borovice lesníBorovice je jehličnatý strom. V dobrých podmínkách může dorůst výšky až 40 metrů, na extrémních stanovištích naopak vytváří nízké jedince s pokrouceným kmenem a větvemi. Rozeznává se mnoho různých ekotypů a klimatypů co do velikosti, tvaru koruny a zavětvení. Kůra dolní části kmene tvoří šedohnědou, deskovitě rozpukanou borku, v horní části a u větví má barvu rezavou a odlupuje se v papírovitých šupinách, konce větví jsou pokryty kůrou zelenou. Jehlice jsou dlouhé 4 až 8 cm, vyrůstají ve svazečcích po dvou z krátkých brachyblastů. Na větvičce vytrvávají dva až tři roky. Květy jsou jednopohlavné. Samičí květy jsou kulaté, červeně vzpřímené na bázi letorostů. Samčí květy jsou sírově žluté na bázi letorostů. Borovice kvete v květnu až červnu. Plodem je šiška, která je v prvním roce po kvetení zelená, v druhém roce je šedohnědá, matná. Dřevo má viditelné letokruhy, barva dřeva je žlutá s oranžovým nádechem.

Vyskytuje se na rozsáhlém areálu v Evropě a severní Asii, v ČR je původním druhem. Často je pěstována v lesích. Jde o výrazně světlomilný strom, který velmi těžko toleruje zastínění. Z hlediska půdních nároků i klimatických podmínek se přizpůsobí velmi široké škále podmínek. Dobře snáší mrazy, ale i sucho a chudou půdu extrémnějších stanovišť. Patří mezi pionýrské dřeviny.

Pro lepší vzcházivost je dobré semena namočit na 6 hodin do studené vody.

Co je smyslem akce?

Představit veřejnosti les, který už teď sázíme a v příštích letech budeme sázet. Les pro 22. století. Už tím, že někdo vysadí v 1 den byť jedinou sazenici, dá najevo svůj zájem o obnovu lesa i krajiny.

Co je „nový les“?

Druhově pestrý les zajišťuje originální mikroklima - zachová chlad a vlhko i při vysokých letních teplotách a bude příznivě působit na své okolí. Plochy sázíme tak, aby byly dřeviny vzájemně promíchané podle konkrétních půdních, vlhkostních a světelných podmínek. Jelikož má každý druh jinou dynamiku růstu, v budoucnu vzniknou pestré porosty o více patrech. V prosvětlených místech se postupně přirozenými nálety obnoví keřové a bylinné spodní patro z bezu, maliníku, ostružiníku, jeřábu či hlohu. To poskytne úkryt a potravu drobným živočichům a hmyzu, zajistí tolik potřebné mikroklima pro kořeny vyšších stromů, pomůže zpomalit vysychání lesní půdy a zadržet dešťovou vodu co nejdéle v lesním porostu.

Které dřeviny vysadíte?

Sází se směs dřevin, především listnaté stromy. Ve středních nadmořských výškách a pahorkatinách dáváme už dnes přednost javorům, jedlím, bukům, jilmům a lípám. v podhorských a horských polohách postupně zvyšujeme podíl buku a jedle, ale své místo zde mají i smrky, které do těchto poloh ve střední Evropě tradičně patří a jsou tam po staletí doma.

Bude se akce opakovat?

Velmi stojíme o zapojení veřejnosti do obnovy lesa, a to celoročně. Jestli se bude akce opakovat, záleží na zkušenostech z letošního Dne. Po vyhodnocení začneme připravovat konkrétní podobu dalšího ročníku, protože bychom rádi vytvořili novou tradici.

Můžeme přijít zalesňovat i v jiném termínu?

Pro nás je zásadní 19. říjen, kdy bude maximum lesnického personálu veřejnosti k dispozici. Sázení je odborná činnost, kterou vykonává proškolený personál nebo na kterou dohlíží odborný dozor. Zalesňování má svá pravidla, a proto musíme skloubit zájem veřejnosti s tím, co potřebuje konkrétní lokalita, ten který les.

Jak je to s dětmi?

Práce v lese je v případě dětí do 15 let možná jen se souhlasem jejich zákonných zástupců. Vzhledem k tomu, že zájem projevují organizace, jako skauti, turisté nebo dobrovolní hasiči, které mají s aktivitami dětí velké zkušenosti, určitě s tímto požadavkem budou předem počítat.

Bude dostatek sazenic?

Věříme, že ano, ale bude záležet na počtu účastníků v konkrétním místě. Předpokládáme, že každý bude mít možnost vysadit minimálně 2 až 5 sazenic. Na koho se nedostane, bude mít příležitost pomoci lesu jiným smysluplným způsobem – úklidem, stavěním oplocenky atd.

Jak zajistíte, že sazenice neuschnou nebo že je nepoškodí zvěř?

Podzim je ideální pro zalesňování, ale samozřejmě vždy záleží na počasí, i na podzim může být sucho. Listnáče budeme sázet přímo do oplocenek nebo je poté oplotíme, případně provedeme podzimní nátěr proti okusu. o plochy osázené v rámci Dne se budeme starat stejně jako o ostatní lesy, na nichž hospodaříme.

Podle čeho, jakého klíče, jste vybrali místa?

Místa vybrali lesníci podle toho, kde je třeba zalesňovat. Na podzim bychom je zalesnili bez ohledu na to, že se Den koná.

Budeme něco platit?

Ne, sazenice i nářadí poskytují na všech lokalitách zdarma Lesy ČR.

Můžeme vzít na akci psy?

Pobyt domácích mazlíčků v lese je upraven legislativou (lesní zákon), na tom se v rámci Dne nic nemění. Vzhledem ke koncentraci a počtu lidí by však bylo lepší nechat pejsky doma.

Kolik hektarů chcete na akci zalesnit a kolik je připraveno sazenic?

V každé vybrané lokalitě máme připravenou jinak velkou plochu a jiný počet sazenic. Po akci údaje zveřejníme na www.sazimelesynovegenerace.cz. Nejde ale o žádné rekordy, kvanta hektarů, sazenic ani lidí… akce je symbolem veřejné podpory nového lesa i krajiny. Jde nám o víc, ale nechceme trhat rekordy.

Jaké jsou náklady na akci?

Akci organizujeme ve vlastní režii, nenajali jsme si žádnou agenturu, proto děkujeme všem zaměstnancům, kteří Den připravují. S organizací takto rozsáhlých akcí nemáme žádné zkušenosti, nejsme v tomto oboru profesionálové, proto prosíme o shovívavost.

Jaké má podnik náklady na pozvané osobnosti nebo partnery?

Pozvané osobnosti nás podpoří bez nároku na honorář, stejně jako naši partneři – Klub českých turistů, skauti, Svaz lyžařů, Český svaz ochránců přírody, Český olympijský výbor a další.

Den za obnovu lesa organizují Lesy ČR?

Jedná se výhradně o akci Lesů ČR.

Věděli jste, že?

46 mil.

sazenic jsme za rok vysázeli při obnově lesa

470 tun

plodů a šišek nasbírali za rok zaměstnanci našeho podniku

97 %

nahodilé těžby proběhlo v jehličnatých lesích

1.2 mil. ha

je výměra lesních pozemků, na kterých hospodaří LČR

Údaje se vztahují k hospodaření LČR v roce 2018

Aktuality

20. 9. 2019

Poslanci ze Zemědělského výboru po roce znovu posoudili stav lesů

Stav lesních porostů a vývoj kůrovcové kalamity v terénu opět po roce posoudili poslanci ze Zemědělského výboru Parlamentu České republiky. Od 18. do 19. září absolvovali v doprovodu zástupců Lesů ČR i Ministerstva zemědělství rekognoskační let i terénní exkurzi.

19. 9. 2019

DEN ZA OBNOVU LESA: Lesy ČR přidávají vzhledem k velkému zájmu veřejnosti další dvě lokality

Zájem o celostátní Den za obnovu lesa je tak velký, že Lesy ČR uspořádají akci na čtrnácti místech místo plánovaných dvanácti. Dvě nové lokality jsou nedaleko Českých Budějovic a Pardubic.

18. 9. 2019

Sázet přijdou i šampioni

Aktivní účast na Dni za obnovu lesa přislíbily i naše sportovní legendy, včetně olympijských vítězů. A tak se na můžeme těšit, že 19. října mezi sebou přivítáme zlaté olympijské medailisty, střelce Jana Kůrku, veslařku Mirku Knapkovou a hokejisty Jiřího Šlégra a Josefa Beránka.

Zobrazit všechny aktuality
Carousel left
Carousel left

Partneři našeho projektu

Ministerstvo zemědělství
Svaz lyžařů ČR
ČOV
Český svaz ochránců přírody
Dobrovolní hasiči roku
Skaut
Autoklub ČR
ČSOS