Sázíme lesy nové generace
Podcast

Jaký byl letošní DEN ZA OBNOVU LESA? Rodinný.

Po ránu chladnou, ale jinak krásnou podzimní sobotu 16. října strávili lidé v lesích na 13 místech v zemi, kde je spojil Den za obnovu lesa, akce Lesů České republiky. Všichni se zahřáli při sázení stromů i dalším programu. Pracovaly a bavily se celé rodiny. Nálada byla báječná a uvolněná, prostě jako vždycky, když děláte něco, co vás těší a má smysl.

Rodinný, takový byl letošní Den za obnovu lesa. Na pasekách sázely stromky, rovnou je oplocovaly a pomáhaly si různé generace. „Podtitul akce – Den, který nás spojí, se stoprocentně naplnil, a to mě moc těší. Za úspěch považuji i to, že lidé znovu projevili zájem o naše lesy a ujistili se, že v celé zemi pokračujeme v obnově porostů, včetně lesních cest,“ řekl generální ředitel Lesů České republiky Josef Vojáček.

Na místě bylo asi tisíc lesníků, kteří sázení, úklid klestu i lesa a další práce koordinovali. Lidé se jich nejčastěji ptali na obnovu lesních cest po kalamitě nebo lesa v místě, kde žijí, ale také na obecní potoky a vodohospodářská opatření, která podnik dělá v rámci programu Vracíme vodu lesu.

Děti procházely stezkou malého lesníka. Spolu s dospělými asistovaly při práci s tažným koněm nebo vyvěšovaly budky pro sovy a jiné dravce, kteří přirozeně regulují počet hlodavců v lesích. Na řadě míst si vyzkoušely jízdu harvestorem nebo vyvážecí soupravou a někteří kluci mají možná nové přání k Vánocům.

„Zkrátka, v době covidové, kterou stále prožíváme, se na čerstvém vzduchu a v dobré, milé společnosti blízkých lidí, přátel a lesníků podařilo najít společné téma, zapomenout možná na obavy a stres a udělat něco pro krajinu. Myslím, že to ke spokojenosti stačí, a velmi děkuji všem návštěvníkům i kolegům za perfektně odvedenou práci ve velmi příjemné atmosféře,“ dodal Vojáček.

Letošního Dne za obnovu lesa se na 13 místech po celé republice zúčastnilo téměř třináct tisíc lidí, kteří vysázeli na šedesát devět tisíc sazenic stromků.

Přesnou polohu místa, kde se uskutečnil Den za obnovu lesa ve vašem kraji, zjistíte po rozkliknutí bodu na mapě. Zúčastnili jste se také? Prohlédněte si fotografie z akce v jednotlivých kartách, které se po rozkliknutí bodu objeví.

Sázení letos podporovaly významné české osobnosti

Vítěz soutěže MasterChef Česko 2020 Roman Staša
Vítěz Ligy mistrů UEFA Vladimír Šmicer
Král českých rybářů Jakub Vágner
Martin Macík, dakarový jezdec, sázel s námi
Petr Čech, nejslavnější fotbalový brankář
Arabela na Dni za obnovu lesa
Veronika Khek Kubařová, česká herečka
Pohádková pozvánka od čarodějnic
Jarmila Štuková, česká válečná reportérka
Martin Huba, slovenský herec
Tomáš Enge, jediný český jezdec F1
Prezident Autoklubu ČR vás zve na Den za obnovu lesa
Co vás čeká 16. 10. na Vysočině?
Potkejte se s námi i vy na Dni za obnovu lesa
Ředitel KŘ Jihlava o Dni za obnovu lesa
GŘ Lesů ČR Vojáček vás zve na Den za obnovu lesa
Carousel left
Carousel left

Aktuality

17. 10. 2021

Jaký byl letošní Den za obnovu lesa?

Po ránu chladnou, ale jinak krásnou podzimní sobotu strávili lidé v lesích na 13 místech v zemi, kde je dnes spojil Den za obnovu lesa, akce Lesů České republiky. Všichni se zahřáli při sázení stromů i dalším programu. Pracovaly a bavily se celé rodiny. Nálada byla báječná a uvolněná, prostě jako vždycky, když děláte něco, co vás těší a má smysl.

15. 10. 2021

Byli jsme v pořadu Sama doma

Podívejte se na záznam z oblíbeného pořadu České televize.

13. 10. 2021

Dřevorubci v Caparticích

Pracovníci dřevorubeckého muzea Pec předvedou ukázky historických pil a nářadí na Dni za obnovu lesa v Caparticích v plzeňském kraji. Toto muzeum bylo založeno v roce 2006 a hlavní inspirací k jeho vzniku byla kniha Mezi chodskými dřevorubci od spisovatele Jana Františka Hrušky. V ní popisuje život a práci obyvatel Pece pod Čerchovem. Převážná část exponátů v muzeu je zapůjčena nebo darována současnými obyvateli obce, kteří je uchovávali jako památku po svých předcích.

Zobrazit všechny aktuality

Na jaké lesy se můžeme těšit?

Věkově a druhově bohaté, o několika výškových patrech. Mnohem lépe zadrží vodu, vytvoří stín, pročistí vzduch, ochladí okolní krajinu.

Každý nový les nejprve pečlivě vyprojektujeme podle konkrétní lokality – nadmořské výšky, svažitosti, půdního složení, polohy místa, převažujícím větrům.

Každý les, který obnovujeme, se většinou skládá z nejméně tří druhů dominantních dřevin zastoupených přibližně po dvaceti procentech a dále mixu různých dřevin a přirozené obnovy.

Máme z čeho vybírat, nemusíme sahat po exotických dřevinách importovaných z jiných podnebných pásem. Nový les vysadíme z více než pěti desítek původních domácích dřevin.

Plochy sázíme tak, aby dřeviny byly vzájemně promíchané podle konkrétních půdních, vlhkostních a světelných podmínek.

Jelikož každý druh má jinou dynamiku růstu, vzniknou pestré porosty o více patrech.

V prosvětlených místech se postupně přirozenými nálety obnoví keřové a bylinné spodní patro z bezu, maliníku, ostružiníku, jeřábu či hlohu. To poskytne úkryt a potravu drobným živočichům, hmyzu a broukům, zajistí tolik potřebné mikroklima pro kořeny vyšších stromů, pomůže zpomalit vysychání lesní půdy a zadržet dešťovou vodu co nejdéle v lesním porostu.

Nový les bude lépe fungovat jako účinná zábrana proti půdní a větrné erozi a nadměrnému vypařování vody. Uchová chlad a vlhko i při vysokých letních teplotách a bude příznivě působit na své okolí. Lesy jsou nejlepší klimatizací. Uvnitř lesa je v létě o několik stupňů chladněji než ve volné krajině. Ve středních nadmořských výškách, pahorkatinách, dáváme už dnes přednost javorům, jedlím, bukům, jilmům a lípám. V podhorských a horských polohách, tedy s přibývající nadmořskou výškou, postupně zvyšujeme podíl buku a jedle, ale své místo zde mají i smrky, které do těchto poloh ve střední Evropě tradičně patří a jsou tady po staletí doma.

Takzvané cílové dřeviny – duby, buky, lípy – odolají díky dostatku vody i druhové a věkové pestrosti mnohem lépe škůdcům, přemnoženým v důsledku zvyšujících se teplot, ale 
i vichřicím a dalším extrémním povětrnostním vlivům, kterých bude v důsledku klimatických změn v dalších desetiletích podle meteorologů přibývat.

Sázíme les plný života, bohatý na množství bylinných druhů, a zejména drobných živočichů, jejichž počty podle vědců v české krajině v posledních desetiletích dramaticky klesají.

Jen takové lesy pro budoucnost přečkají příští generace i staletí a zajistí správné a vyvážené fungování všech funkcí lesa, bez nichž se naše krajina, ale ani my neobejdeme.

Více informací

Co je také les?

Klimatizace

V lese je o 3 °C méně než v okolní krajině

Čistička vzduchu

Vysoký dub či borovice snižují prašnost o 50 %

Kyslíková bomba

1 listnatý strom vyprodukuje 1 000 l kyslíku za den

Laboratoř

1 ha lesa přemění na kyslík 15 tun CO2 za rok

Údaje Národního zemědělského muzea

Miroslav Toman

Nebudeme upřednostňovat žádnou funkci lesa: ani hospodářskou, ani ekologickou, ani rekreační. Všechny musí fungovat v souladu.

Ing. Miroslav Toman, CSc., ministr zemědělství

Josef Vojáček

Je třeba se připravit na to, že lesy, které dnes sázíme, budou za třicet, padesát let hodně jiné než ty, na jaké jsme byli zvyklí v minulosti, a které dnes napříč republikou hynou. Tím, že v takové dosud nevídané míře sázíme nový les, tvoříme úplně novou krajinu. Sázíme lesy, které porostou do 22. století.

Ing. Josef Vojáček, generální ředitel Lesů ČR

Partneři našeho projektu

  • Ministerstvo zemědělství
  • Autoklub ČR
  • Běhej lesy
  • Kolo pro život
  • FAČR
  • VEIDEC
  • ABB
  • Vitana
  • BLACHOTRAPEZ
  • Little steps

Klub nového lesa

Tvořte krajinu s námi a zasaďte se o lesy pro další generace

Stáhněte si mobilní aplikaci Klub nového lesa a staňte se tak jeho členem. V aplikaci najdete pozvánky na podnikové akce, události a brigády pro všechny. Pro členy klubu navíc řada bonusů a klubových výhod od podniku i jeho hlavních partnerů. Dozvíte se na jednom místě vše, co vás o dění v českých lesích zajímá.

Mobilní aplikace

Mobilní aplikace Stáhnout aplikaci Mobilní aplikace Stáhnout aplikaci

Dotazy ke Dni

Jak si vypěstovat vlastní strom?

Vypěstování semenáčků:
  1. Proveďte předosevní přípravu osiva dle druhu u jednotlivých dřevin.
  2. Smíchejte pěstební substrát s ostrým pískem 1:1.
  3. Připravte si misku a na dno nasypte drenážní vrstvu z perlitu, keramzitu nebo drobných kamínků.
  4. Rozprostřete pěstební substrát s pískem, urovnejte a důkladně navlhčete – nejlépe postřikovačem.
  5. Rozmístěte připravená semínka na povrch substrátu a zasypte slabou vrstvou jemného písku (břízu vysejte na povrch substrátu), znovu důkladně navlhčete.
  6. Misku umístěte na světlé místo (ne přímo na slunce) do tepla a udržujte povrch substrátu vlhký.
  7. Po vyklíčení ve fázi pravých lístků semenáčky přepikýrujte do samostatných květináčů.

Buk lesní (Fagus sylvatica)

Buk lesníJedná se o listnatý, opadavý strom. Běžně dorůstá do výšky 30 m a více. Kmen je v dobrých podmínkách vzpřímený, větve směřují vzhůru. Kůra je hladká, světle šedá. Kolem zarostlých suků se z horní strany tvoří tzv. čínské vousy. Dřevo buku lesního je bez jádra, světlé, tvrdé. Na podélném řezu jsou viditelné lesklé, hnědé čárečky (zrcátka), typické pro buk. Dřevní póry jsou rozptýlené, nejsou na příčném řezu pouhým okem viditelné. Při zapaření nebo poškození houbami může být dřevo buku oranžové až načervenalé, příp. vytvářet tzv. nepravé jádro nebo mramorování. Pupeny a listy jsou střídavé, listy má jednoduché, s celistvým okrajem. Plody jsou ostnaté, chlupaté nažky na stopkách, zpočátku zelené, po dozrání jsou hnědé. Každý z plodů obsahuje 2 až 3 žlutohnědé bukvice, které v září až říjnu vypadávají.

V západní a střední Evropě je buk rozšířená domácí lesní dřevina. Roste především ve středních polohách. Je to převážně stinná dřevina, náročnější na vlhkost, hloubku půdy i obsah živin. Buk je poměrně citlivý na sucho, mráz a exhalace.

Pro překonání klíčního klidu je nutné osivo pravidelně dovlhčovat na 30 % vlhkost a uložit v teplotě + 3 až 5 °C po dobu 3 měsíců, dokud nevyklíčí, jinak osivo po vysetí 1 rok přeleží.

Javor klen (Acer pseudoplatanus)

Javor klenJavor je velký, dlouhověký, listnatý, opadavý strom. Listy jsou vstřícné, jednoduché, dlanitě laločnaté se zoubkatým okrajem na dlouhém řapíku. Dosahuje výšky 30–40 m, má košatou korunu a silné větve. Kůra je v mladém věku hladká, později tvoří borku, která se odlupuje v nepravidelných, velkých šupinách, čímž připomíná kůru platanu (z toho vědecký název pseudoplatanus). Dřevo je tvrdé, světlé (nejsvětlejší ze všech javorů), bez jádra. Letokruhy jsou nevýrazné. Na podélném řezu je vidět malé lesklé čárečky zrcadélka. Nábytkáři vyhledávají dřevo s vlnitým růstem (fládrované) nebo očkovité dřevo. Plod: křídlatá dvounažka v převislých hroznovitých latách. Křidélka se spojují v ostrém úhlu (na rozdíl od javoru mléč nebo javoru babyka).

Roste v západní a střední Evropě a na Kavkazu, především v lesích ve středních a vyšších polohách. Pochází z horských lesů, proto je také nazýván javor horský. Často je také součástí komunální zeleně. Javor klen je polostinná dřevina, vyžaduje dostatek vláhy a živin. Roste i na kamenitých svazích a suťovištích. Dobře snáší mráz. Je citlivý na exhalace.

Pro překonání klíčního klidu je nutné osivo pravidelně dovlhčovat při uložení v teplotě + 3 °C po dobu 85 až 100 dní, jinak osivo po vysetí 1 rok přeleží.

Bříza bělokorá (Betula pendula)

Bříza bělokoráBříza bělokorá je listnatý, opadavý strom. Dorůstá do výšky 30 m. Koruna je vejčitá, řídká, koncové větvičky převislé. Svým habitem se podobá smuteční vrbě. Pupeny a listy rostou střídavě, listy jsou jednoduché, kosočtverečné až trojúhelníkovité, s pilovitým okrajem na poměrně dlouhých řapících. Kůra je hnědá až našedlá s bílou borkou, která se odlupuje v papírových prstencích. Obsahuje látky, které umožňují hoření v mokrém stavu. Ve spodní části kmene se vytváří tvrdá, hrubá, rozpukaná, černá borka. Dřevo: je měkké, bílé, s nádechem do červena, bez jádra. Letokruhy nejsou výrazné. Některé formy břízy mají zajímavou kresbu dřeva, zejména očkovitá a plamencová.

Bříza je rozšířena jako domácí dřevina téměř v celé Evropě a severní části Asie, jedná se 
o světlomilnou nenáročnou dřevinu. Snáší mráz, horko i městské prostředí, je proto průkopnickou dřevinou. Je to poměrně rychle rostoucí strom, středního vzrůstu, dožívá se středního věku.

Při výsevu se osivo nezasypává pro zabezpečení přístupu světla, které zajišťuje překonání klíčního klidu.

Borovice lesní (Pinus sylvestris)

Borovice lesníBorovice je jehličnatý strom. V dobrých podmínkách může dorůst výšky až 40 metrů, na extrémních stanovištích naopak vytváří nízké jedince s pokrouceným kmenem a větvemi. Rozeznává se mnoho různých ekotypů a klimatypů co do velikosti, tvaru koruny a zavětvení. Kůra dolní části kmene tvoří šedohnědou, deskovitě rozpukanou borku, v horní části a u větví má barvu rezavou a odlupuje se v papírovitých šupinách, konce větví jsou pokryty kůrou zelenou. Jehlice jsou dlouhé 4 až 8 cm, vyrůstají ve svazečcích po dvou z krátkých brachyblastů. Na větvičce vytrvávají dva až tři roky. Květy jsou jednopohlavné. Samičí květy jsou kulaté, červeně vzpřímené na bázi letorostů. Samčí květy jsou sírově žluté na bázi letorostů. Borovice kvete v květnu až červnu. Plodem je šiška, která je v prvním roce po kvetení zelená, v druhém roce je šedohnědá, matná. Dřevo má viditelné letokruhy, barva dřeva je žlutá s oranžovým nádechem.

Vyskytuje se na rozsáhlém areálu v Evropě a severní Asii, v ČR je původním druhem. Často je pěstována v lesích. Jde o výrazně světlomilný strom, který velmi těžko toleruje zastínění. Z hlediska půdních nároků i klimatických podmínek se přizpůsobí velmi široké škále podmínek. Dobře snáší mrazy, ale i sucho a chudou půdu extrémnějších stanovišť. Patří mezi pionýrské dřeviny.

Pro lepší vzcházivost je dobré semena namočit na 6 hodin do studené vody.

Co je smyslem akce?

Představit veřejnosti les, který už teď sázíme a v příštích letech budeme sázet. Les pro 22. století.

Co je „nový les“?

Druhově pestrý les zajišťuje originální mikroklima - zachová chlad a vlhko i při vysokých letních teplotách a bude příznivě působit na své okolí. Plochy sázíme tak, aby byly dřeviny vzájemně promíchané podle konkrétních půdních, vlhkostních a světelných podmínek. Jelikož má každý druh jinou dynamiku růstu, v budoucnu vzniknou pestré porosty o více patrech. V prosvětlených místech se postupně přirozenými nálety obnoví keřové a bylinné spodní patro z bezu, maliníku, ostružiníku, jeřábu či hlohu. To poskytne úkryt a potravu drobným živočichům a hmyzu, zajistí tolik potřebné mikroklima pro kořeny vyšších stromů, pomůže zpomalit vysychání lesní půdy a zadržet dešťovou vodu co nejdéle v lesním porostu.

Které dřeviny se vysazují?

Sází se směs dřevin, především listnaté stromy. Ve středních nadmořských výškách a pahorkatinách dáváme už dnes přednost javorům, jedlím, bukům, jilmům a lípám. v podhorských a horských polohách postupně zvyšujeme podíl buku a jedle, ale své místo zde mají i smrky, které do těchto poloh ve střední Evropě tradičně patří a jsou tam po staletí doma.

Proč akci opakujete?

Velmi stojíme o zapojení veřejnosti do obnovy lesa, a to celoročně a dlouhodobě. V předloňském ročníku Dne za obnovu lesa jsme zaznamenali nečekaný zájem veřejnosti, na 14 místech se sešlo přes 31 tisíc lidí. Proto jsme se rozhodli akci zopakovat. I tentokrát byl o sázení zájem, na třinácti místech se zapojilo bezmála 13 tisícovek účastníků, a to i přes stále nejistou coronavirovou situaci.

Jaký program jste připravili?

Program byl zaměřený na obnovu lesů. Návštěvníci se seznámili se zásadami ochrany lesa, vysadili si sazenice, viděli techniku v akci. Představili jsme jim také naše programy zaměřené na vracení koní i sov a dravců do lesa, dozvěděli se podrobnosti o našem největším programu – Vracíme vodu lesu. Dále byly připraveny interaktivní zajímavosti a soutěže o lese a přírodě a mysleli jsme samozřejmě i na zajištění občerstvení, protože se jednalo o celodenní akci.

Můžeme přijít pomáhat i v jiném termínu?

Pro nás byl zásadní 16. říjen, kdy bylo veřejnosti k dispozici maximum lesnického personálu. Kromě toho však pořádáme i mnoha menších brigád pro veřejnost, které jsou zaměřeny mj. na sběr osiva, přípravu pasek na sázení, úklid klestu apod. Podrobnosti najdete na webu a v aplikaci Klubu nového lesa.

Jak je to s dětmi?

Práce v lese je v případě dětí do 15 let možná jen se souhlasem jejich zákonných zástupců. Vzhledem k tomu, že zájem projevují organizace, jako skauti, turisté nebo dobrovolní hasiči, které mají s aktivitami dětí velké zkušenosti, určitě s tímto požadavkem budou předem počítat.

Jak zajistíte, že sazenice vysazené v průběhu dne neuschnou nebo že je nepoškodí zvěř?

Podzim je ideální pro zalesňování, ale samozřejmě vždy záleží na počasí, i na podzim může být sucho. Listnáče budeme sázet přímo do oplocenek nebo je poté oplotíme, případně provedeme podzimní nátěr proti okusu. o plochy osázené v rámci Dne se budeme starat stejně jako o ostatní lesy, na nichž hospodaříme.

Podle čeho, jakého klíče, jste vybrali místa?

Místa jsme vybírali podle několika kritérií. Brali jsme v úvahu dostupnost míst i pro motorizované zájemce, dostatek prostoru pro pořádání programu, ale i dosažitelnost míst, na nichž budou zájemci vysazovat nový les.

Budeme něco platit?

Ne, sazenice i nářadí poskytují na všech lokalitách zdarma Lesy ČR.

Můžeme vzít na akci psy?

Pobyt domácích mazlíčků v lese je upraven legislativou (lesní zákon), na tom se v rámci Dne nic nemění. Vzhledem ke koncentraci a počtu lidí by však bylo lepší nechat pejsky doma.

Jaké jsou náklady na akci?

Akci organizujeme ve vlastní režii, nenajali jsme si žádnou agenturu, proto děkujeme všem zaměstnancům, kteří Den připravovali. Letos se na organizaci Dne o víkendu podílelo přes 900 našich kolegyň a kolegů.

Jaké má podnik náklady na pozvané osobnosti nebo partnery?

Pozvané osobnosti nás podpoří bez nároku na honorář, stejně jako naši partneři – Klub českých turistů, skauti, Svaz lyžařů, Český svaz ochránců přírody a další.

Den za obnovu lesa organizují Lesy ČR?

Jedná se výhradně o akci Lesů ČR.